Connect with us
Reklama




Aktuality

Česko a Polsko léta jednají o smlouvě pro záchranáře, ti zatím nesmějí u sousedů pomáhat

Published

on

Když se v Polsku hned za hranicemi stane vážná dopravní nehoda a české záchranné složky to k ní mají blíž, mohou k ní bez okolků vyrazit pouze hasiči. Sanitky by měly na hranicích zastavit, protože ani po letech vyjednávání dosud neexistuje mezistátní smlouva, která přeshraniční zásahy umožňuje. Kdy bude, se neodvažují odhadovat ministerstva zdravotnictví ani jedné země.

Za běžných okolností si člověk v dnešní Evropě často ani neuvědomí, že překročil státní hranice. Občas jsou ale hranice i dnes až bolestně hmotné. Záchranáři je při své práci překročit nemohou, pokud neexistuje příslušná mezinárodní smlouva. A její sepsání občas drhne. Kuriózní situace nastala na česko-polských hranicích. Zatímco pro hasiče se přeshraniční zásahy vyjednat podařilo, pro zdravotníky nikoli. Když tedy začne u hranic hořet, mohou Češi vyjet hasit do Polska a Poláci do Česka, ale odvézt zraněné pak už může pouze záchranná služba příslušné země. 

„Co nám nejvíc brání, abychom mohli legálně přejíždět hranice a poskytovat tam naše služby, je mezistátní dohoda, která nám udělí výjimku z pravidel pro poskytování zdravotních služeb na druhé straně,“ upřesnil ředitel Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Libor Seneta. Třeba v Krkonoších se o zraněného stará ten, kdo ho najde. Často totiž předem ani není jasné, na území kterého státu je. „Pakliže se jedná o pár desítek, stovek metrů, maximálně do půl kilometru, tak člověka samozřejmě nenecháme bez pomoci,“ ujistil Seneta. Správně by ale měla hraniční linie záchranáře zastavit i v horském terénu a šéf záchranky ujistil, že překračování hranice na horách „není plánované ani systematické“.

Česká strana čeká na polské připomínky ke smlouvě

Situace na polských hranicích je svérázná, s Rakouskem či Německem se vzájemné zásahy dávno podařilo domluvit. Jednání o rámcové smlouvě s Polskem probíhají s přestávkami již od roku 2012. „Věci se posouvají, ale ještě se nepodařilo dojít k dohodě a mít písemný dokument,“ přiznal náměstek královéhradeckého hejtmana Aleš Cabicar (TOP 09).

Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové se nyní čeká na polské připomínky ke smlouvě. „Jejich zaslání pravidelně urgujeme,“ ujistila. Mluvčí polského ministerstva zdravotnictví Krzysztof Jakubiak uvedl, že jde o dlouhodobou práci. „Pouze hluboká analýza v počáteční fázi minimalizuje riziko problémů při provádění regionálních dohod,“ uvedl. Ani jedno ministerstvo si netroufá odhadnout, kdy by mohla být smlouva podepsána.

Pozitivní je podle záchranářů skutečnost, že obě strany mají alespoň společná cvičení, a tak se na budoucí spolupráci připravují.

Autor: mld, ČT24

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Polské úřady udělily Norce azyl

Published

on

Polské úřady potvrdily udělení azylu norské občance a její dvouleté dceři, která utekla do Polska z obavy, že by jí již druhé dítě mohl odebrat norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. Oznámení následovalo dva dny poté, co se Norsko rozhodlo vyhostit polského konzula v Oslo, který proslul ostrými spory se sociální službou Barnevernet o děti odebírané polským rodičům. Varšava zareagovala recipročně a vyhostila norskou konzulku.

„Úřad pro záležitosti cizinců oficiálně přiznal azyl Norce Silji Garmové,“ napsal server Polska wirtualna. „Úřad uznal, že rodinu ohrožuje porušování lidských práv v Norsku a že je v zájmu republiky udělit jí ochranu,“ napsal na twitteru Jerzy Kwaśniewski z nevládní organizace, která Norce pomáhala. „Zásada ochrany rodiny jako ústavní zásada je podstatným prvkem státní politiky, jak domácí, tak zahraničí,“ dodal náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski.

Norka Silje Garmová, které úřady odebraly dvanáctiletou dceru na základě udání jejího otce, požádala o udělení azylu v Polsku v srpnu 2017. Ve vlasti jí hrozilo, že jí státní úředníci odeberou i mladší dceru Eiru, a to prý na základě udání, že zneužívá léky proti bolesti a vede „chaotický způsob života“. Pod petici na podporu udělení azylu Norce se podepsaly tisíce Poláků.

Proti udělení azylu se dvakrát, loni v lednu a v červenci, postavilo polské ministerstvo zahraničí. Argumentovalo, že právní situace žadatelky se mezitím změnila, protože její případ úřady v Norsku uzavřely a stáhly obvinění. Norka ale podala žádost o udělení azylu znovu. Ministerstvo tak změnilo názor a v prosinci vyjádřilo s udělením azylu souhlas, a tak procedura mohla dospět do konce.

ČTK/lidovky.cz

Continue Reading

Aktuality

Jak Poláci oceňují práci PiS?

Published

on

Podle průzkumu CBOS oceňuje pozitivně tříletou vládu PiS 51 % Poláků. Kritických je 40 %. PiS podporují důchodci (61 %), obyvatelé vesnic (62 %), lidé se základním, středním a odborným vzděláním (60 %) a nízkopříjmové skupiny obyvatel (61 %).
Respondenti oceňují u PiS příznivé změny v sociálně-ekonomické sféře. Program 500+, zlepšení ekonomické situace, fiskální politiky a snížení věku odchodu do důchodu.

37 % respondentů negativně hodnotí PiS za zneužívání vládnutí, porušování ústavy, omezování demokracie a způsob schvalování zákonů. 27 % respondentů vyjádřilo negativní hodnocení k reformě justice, kvalitě stání správy, rozdělování společnosti a zasévání nenávisti. Stejné procento negativně oceňuje politiku rozdávání. Špatnou zahraniční politiku vytýká PiS 17 % respondentů. 59 % respondentů si myslí, že PiS zapomíná na volební sliby, 31 % si myslí opak.

Continue Reading

Aktuality

Zemřel Jan Olszewski

Published

on

Ve čtvrtek 7. února zemřel polský právník a politik Jan Olszewski. Jeho život by se klidně dal vyprávět jako ilustrace dějin polského nenásilného boje s komunismem. Vzhledem k tomu, že se narodil v roce1930, stihl ještě jako třináctiletý vstoupit do tzv. Šedých zástupů, skautských oddílů, které pomáhaly slavné Armii Krajowé, a zúčastit se jako spojka Varšavského povstání proti německé okupaci.

Po válce vystudoval na Varšavské univerzitě práva a pracoval na ministerstvu spravedlnosti a v Polské akademii věd. Byl členem redakční rady týdeníku „Po Prostu“, kam psal mj. články požadující rehabilitaci Armii Krajowé v historické paměti a byl na dva roky postižen zákazem publikovat. Byl členem intelektuální skupiny Klub křivého kola a pracoval jako advokát, v šedesátých letech hájil v politických procesech odpůrce režimu, jako byli mimo jiné Jacek Kuroň, Karol Modzelewski, Janusz Szpotański nebo Adam Michnik. Po studentském povstání v březnu 1968 hájil pronásledované studenty, což mu na nějakou dobu vyneslo zákaz výkonu povolání.

V letech 1975 a 1976 podepsal dva kolektivní dopisy, protestující proti chystaným změnám polské ústavy, v níž mělo být mj. zakotveno nenarušitelné spojenectví se Sovětským svazem. V roce 1976 podepsal také prohlášení 14 intelektuálů, kteří se solidarizovali s dělnickými protesty, které mimochodem vedly ke vzniku Výboru na obranu dělníků. Jan Olszewski patřil k zakladatelům tohoto Výboru, byl spoluautorem řady jeho prohlášení, ale v seznamu členů záměrně nebyl uveden, aby mohl u procesů pronásledované dělníky hájit.

V září 1980 se podílel na zakládání nezávislého odborového svazu ve Varšavě. Když se 17. září sešli představitelé vznikajících nezávislých odborů v Gdaňsku, vystoupil tam Olszewski vedle Karola Modzelewského s návrhem, aby se vznikající odbory spojily do jedné velké celostátní organizace – vznikla tak slavná Solidarita. Jan Olszewski byl poradcem jejích celostátních orgánů a jedním z autorů různých prohlášení a statutu nezávislého odborového svazu. Po nastolení vojenského stavu a internaci vůdců Solidarity byl jejich obhájcem.

Účastnil se příprav kulatého stolu, u nějž na jaře 1989 zasedli představitelé moci s opozicí, a účastnil se jednání o reformách práva a soudnictví jako expert solidaritní strany. V roce 1991 byl zvolen do parlamentu a 6. prosince téhož roku se stal předsedou rady ministrů. V čele vlády však stál jen půl roku – v červnu 1992 totiž parlament jeho vládě vyslovil nedůvěru poté, co ministr vnitra Antoni Macierewicz splnil takzvané lustrační usnesení, tj. požadavek téhož parlamentu a předložil seznam ústavních činitelů, kteří v minulosti působili jako agenti komunistické státní bezpečnosti. Poté byl Jan Olszewski ještě dvakrát zvolen do parlamentu, podílel se na vzniku nových stran a pracoval mj. v Ústavním soudu.

Polský prezident Andrzej Duda hodlá vyhlásit k úmrtí Jana Olszewského národní smutek, který, jak uvedl jeho mluvčí, bude delší než jeden den, protože Olszewski byl významným představitelem Polska.

Petruška Šustrová, Český rozhlas

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polské úřady udělily Norce azyl 14.2.2019
    Polské úřady potvrdily udělení azylu norské občance a její dvouleté dceři, která utekla do Polska z obavy, že by jí již druhé dítě mohl odebrat norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. Oznámení následovalo dva dny poté, co se Norsko rozhodlo vyhostit polského konzula v Oslo, který proslul ostrými spory se sociální službou […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak Poláci oceňují práci PiS? 13.2.2019
    Podle průzkumu CBOS oceňuje pozitivně tříletou vládu PiS 51 % Poláků. Kritických je 40 %. PiS podporují důchodci (61 %), obyvatelé vesnic (62 %), lidé se základním, středním a odborným vzděláním (60 %) a nízkopříjmové skupiny obyvatel (61 %). Respondenti oceňují u PiS příznivé změny v sociálně-ekonomické sféře. Program 500+, zlepšení ekonomické situace, fiskální politiky […]
    Jaromír Piskoř
  • Muž se pomstil soudu, poplatek uhradil 30 kilogramy drobných 12.2.2019
    Jistý Polák, který se chtěl pomstít za liknavost justice, uhradil soudní poplatky drobnými o celkové hmotnosti 30 kilogramů. Do pokladny přinesl 750 zlotých (skoro 4500 korun) ve dvou pytlích, v nichž byly mince v hodnotě jednoho, dvou a pěti grošů (šest, 12 a 30 haléřů), informoval internetový portál onet.pl. Pracovnice pokladny 34letému muži jménem Andrzej […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality