Connect with us
Reklama




Aktuality

Cenzurou k popularitě

Published

on

Známý polský youtuber Stefan Tompson ve svém krátkém filmu popsal trefně pocity své generace a mnoha Poláků na polsko-izraelský spor. You Tube jej zprvu zablokoval, protože ono video „mělo obsahovat části urážlivé pro některé diváky“. Tím mu pochopitelně tým You Tube dodal ještě větší důležitosti a film byl umístěn a částečně pro onu blokaci, zhlédnut na mnoha webových stránkách a jiných sociálních sítích, které s jemnou propagandou problém neměly. Po několika dnech plných oprávněné kritiky a „opětovném prozkoumání filmu“ cenzurní zápal týmu You Tube ochabl a odblokoval jej i pro Českou republiku. (Příběh rodiny Ulmových, o kterých je ve filmu zmínka viz níže)

 

Příběh rodiny Ulmových, o které hovoří Stefan Tompson

Čtyřiadvacátého března 1944 ještě před úsvitem přišli k domu Józefa a Wiktorie němečtí četníci – velitel stanice v Łańcutu poručík Eilert Dieken, dále Joseph Kokott, Michael Dziewulski a Erich Wilde. Na pomoc si vzali čtyři „tmavomodré“, mezi nimiž byl – Włodzimierz Leś. Němci vstoupili do chalupy, na jejíž půdě objevili a okamžitě zastřelili všechny Židy. Poté se rozhodli vypořádat s pány domu. Jeden ze svědků, které si Němci schválně pozvali, aby každý viděl, co čeká Poláky v případě ukrývání Židů, vypověděl, že Józefa a Wiktorii vyvedli ven a zastřelili je před prahem rodného domu. „Během střelby byl na místě popravy slyšet strašný křik – děti volaly své rodiče, kteří už byli zastřelení. Byl na to všecko otřesný pohled,“ řekl svědek. V září 1944 odsoudila polská podzemní armáda Armia Krajowa k trestu smrti „tmavomodrého“ policistu Leśa – zastřelili ho v Łańcutu.* Příběh má i svůj český aspekt Joseph Kokott – pocházející ze Sudet občan Československa, který se po Mnichovu „rozpomněl“ na své německé kořeny, se po válce vrátil domů a až do roku 1957 bydlel v Praze. Tehdy byl uvězněn a vydán do Polska, kde zemřel ve vězení. Naopak Eilert Dieken, velitel zásahu, dožil v klidu jako vážený občan Esens v Západním Německu.

(* Orgány polského podzemního státu zaujímaly k pronásledování Židů jednoznačné odmítavé stanovisko (mise Jana Karského), odsuzovalo „šmalcovníky“, kteří se přiživovali na židovském neštěstí či udávali, k trestu smrti a v rámci možnosti organizovaly pomoc pronásledovaným Židům (Žegota).

Józef Ulma před válkou vychodil zemědělskou školu, stal se propagátorem sadařství, zařídil si školku ovocných stromů, začal pěstovat moruše a chovat bource morušového. Mimo to vedl knihovnu Spolku katolické mládeže a vášnivě se věnoval fotografování. Nepochybně se tak lišil od zbytku obyvatel té velké, více než čtyřtisícové vesnice. Ve vsi bydlelo před válkou také 120 Židů, převážně obchodníků, ale i rolníků, které v roce 1942 potkal krutý osud obětí holocaustu. Několik desítek z nich bylo zabito přímo na místě.

Udavači si bohužel přišli na své, přesto se však jenom v Markowé šťastně dočkalo konce války ještě minimálně 17 Židů i se svými polskými zachránci. Józef a Julia Barovi společně s dcerkou Janinou více než dva roky ukrývali pětičlennou rodinu Riesebachových. Antoni a Dorota Szylarovi, kteří měli sami 5 dětí, zase zachránili sedmičlennou rodinu Weltzů. U Jana a Weroniky Przybylakových přežil Jakub Einhorn a u Heleny a Jana Cwynarových Abraham Segal.

Józef a Wiktorie Ulmowi byli vyznamenáni čestným diplomem a uznáním v Izraeli. V roce 2004 arcibiskup Józef Michalik při vysvěcení pomníku zavražděným pronesl tato slova: „Mučedník je svědek a svědectví má různé podoby.“ Začínají snahy o jejich blahořečení.

Kolem roku 2010 Mateusz Szpytma, historik a místní rodák, začíná usilovat o zřízení muzea rodiny Ulmů. Jak sám říká, vedly ho k tomu dvě shody náhod: první byla skutečnost, že Němci oproti svým běžným zvyklostem dům nespálili. Přežil a v něm i rodinný fotografický archív. Józef Ulma měl totiž na tehdejšího rolníka podivnou zálibu. Byl vášnivý fotograf. Díky němu nejsou Ulmovi jen jména ve výčtu obětí války, ale živí lidé…

Starosta vsi Teofil Kielar, který na rozkaz Němců zajistil několik mužů, aby oběti pohřbili, se ptal velitele, proč zavraždili i děti. Dieken mu na to odpověděl: „Aby s nimi obec neměla žádné starosti.“ Poté se Němci dali do rabování. Jakmile si Kokott povšiml, že má mrtvá Gouda Goldmanová na hrudi pověšenou krabičku s cennostmi, prohlásil – „Zrovna tohle se mi hodí,“ a krabičku si schoval do kapsy. Poté co oběti zakopali, nechal shromáždit všechny Poláky a varoval je: „Nikdo se nesmí dovědět, kolik lidí jsme zastřelili – víte to jenom vy a já!“

Rodina Ulmových navzdory udání hrozícímu ze strany vystrašených místních u sebe ukryla a živila až osm Židů. V domku Ulmových se schovávali jejich sousedé – Gouda a Layka Goldmanovi s malou dcerkou a také obchodník s dobytkem Szall se svými syny. Szallovým už předtím pomáhal v Łańcutu tzv. „tmavomodrý policista“ („tmavomodří“ – komunální policie, kterou Němci povolili ponechat v obcích Generálního gouvernementu) Włodzimierz Leś. Po určité době jim však pomáhat přestal, ponechal si však část jejich majetku, které se oni, ačkoli již byli u Ulmových, chtěli domoci zpět. Dokonce se pokoušeli přivlastnit si na oplátku něco z Leśova majetku. To se jim však pravděpodobně stalo osudným.

Vrazi se chvíli rozhodovali, co učiní s dětmi, ale Dieken rozkázal, že musí zahynout i ony. Tři nebo čtyři z dětí zastřelil osobně Joseph Kokott (nota bene původem z českých Sudet), a na svědky přitom polsky křičel: „Jen se podívejte, jak zdechne každá polská svině, která bude ukrývat Židy.“ Zahynuli tak Stanislava, Bára, Vládík, Franta, Tonda, Maruška a sedmé – ještě nenarozené – dítě v těle matky. Když místní sedláci tajně v noci kopali hrob, aby v rakvích pochovali zavražděné, jeden si povšiml následujícího: „Když jsme do rakve kladli tělo Wiktorie Ulmové, zjistil jsem, že byla těhotná. Domnívám se tak proto, že na rodidlech zemřelé bylo vidět hlavičku a část těla dítěte.“ Nepočítaje toto nenarozené bylo nejstaršímu dítěti 8 let,nejmladšímu 1,5. Celkem tak zemřelo 17 lidí.

Zdroj : MODERNÍ DĚJINY.CZ – Pasáže jsou vybrány z textu Macieje Rosalaka Sousedé: příběh rodiny Ulmových, který připravil ve spolupráci s Maciejem Ruczajem a Polským institutem v Praze.

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Petruška Šustrová: Stop nenávisti

Published

on

Polsko zahalil smutek. V neděli těsně před osmou večer při hudební benefiční akci v Gdaňsku vpadl na pódium sedmadvacetiletý Stefan W. a pobodal dlouholetého primátora města Pawła Adamowicze.

Ten v pondělí po poledni zemřel.

Pawel Adamowicz byl starostou Gdaňsku od roku 1998, pošesté byl do této funkce zvolen loni v listopadu. V 80. letech byl součástí protikomunistického odborového svazu Solidarita. Adamowicz byl vystudovaný právník a jako politik velmi úspěšný, byl primátorem Gdaňsku více než 20 let, od roku 1998. V pondělí večer se v mnoha desítkách polských měst konaly smuteční pochody, shromáždění a mše, vyjádřily se desítky politiků včetně těch nejvyšších. Na shromážděních se recitovaly básně, pochody byly většinou mlčenlivé, hlavní heslo ovšem bylo společné: Stop nenávisti. Vražda zemi skutečně šokovala.

Útočník na pódiu před stovkami lidí vykřikoval, že gdaňský primátor zemře, protože on, vrah, byl nespravedlivě vězněn a ve vězení ho „mučila vláda Občanské platformy“.

Naučit se rozlišovat

Smutným paradoxem je, že Paweł Adamowicz už nebyl členem hlavní opoziční strany, kterou je Občanská platforma od voleb v roce 2015, v loňských volbách kandidoval do primátorské funkce za sdružení „Všechno pro Gdaňsk“. Stefan W., který je nyní obviněn a ve vazbě, byl v roce 2013 odsouzen na pět a půl roku za bankovní loupeže. Ve vězení u něj byla zjištěna schizofrenie. Propuštěn byl po vykonání trestu loni v prosinci. Šlo nepochybně o akt individuálního teroru, vraždu spáchal duševně chorý člověk, ovšem politici i všemožní veřejní činitelé, kteří se k ní vyjadřují, často mluví o neblahé atmosféře nenávisti, která v Polsku panuje. Polská společnost je hluboce rozdělená mezi stoupence vlády a opozice, kteří se přou, častují se různými urážkami, anebo spolu vůbec nemluví.

Opozice útočí na vládu, která jí oplácí stejným, pod proudem vzájemných osočení je často obtížné vyluštit, jaký je pravý stav věcí. Vládní politici – pro pořádek dodám, že ne všichni – bývají ochotni povzbuzovat i seskupení, která hlásají nenávist a dopouštějí se pod údajně vlasteneckými hesly násilných útoků. Podobnou situaci známe: i česká společnost je rozdělená, i u nás se kvůli politice rozpadla řada vztahů, stoupenci a odpůrci vlády si často nemohou přijít na jméno. Kdekdo kráčí za svou pravdou a nechce nic jiného slyšet, nevnímá argumenty a reaguje urážkami.

I u nás najdou extrémisté v politické vrstvě představitele, kteří jsou za projev podpory ochotni schválit i vystoupení, která by slušná společnost neměla tolerovat. Měli bychom se – v Polsku i u nás – naučit rozlišovat. Na kritice vlády samozřejmě není nic špatného, je ale pochybné pochodovat v jednom šiku s lidmi, kteří hlásají nenávist jako program. A měli bychom si dát pozor, zda nás nespokojenost neunáší příliš daleko, zda nepřekračujeme mez, za kterou už je běžné soužití nemožné.

Slova Stop nenávisti, která byla leitmotivem pondělních polských smutečních manifestací, opravdu není prázdné heslo. Pokud Polsko něco naléhavě potřebuje, je to snaha překlenout vzájemnou nesnášenlivost a pokusit se alespoň o vzájemnou komunikaci.

Petruška Šustrová, Rozhlas plus

Continue Reading

Aktuality

R.I.P.

Published

on

Starosta severopolského přístavního města Gdaňsku Pawel Adamowicz podlehl následkům útoku mladého Poláka, při kterém politik utrpěl vážná poranění srdce. „Nemohli jsme vyhrát,“ prohlásil ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski. Mladý Polák podezřelý z vraždy si nedávno odpykal trest vězení za přepadení několika bank. Během pobytu za mřížemi se u něj objevily psychické problémy a soudní psychiatr mu diagnostikoval paranoidní schizofrenii, píší polská média. (ČTK) 

 

Continue Reading

Aktuality

Stav Pawla Adamowicze je velmi vážný

Published

on

Zranění, která utrpěl v neděli večer starosta polského Gdaňsku Pawla Adamowicze na charitativní akci, jsou velmi vážná. Novinářům to podle deníku Gazeta Wyborcza potvrdil jeden z lékařů, kteří po dobu pěti hodin místního politika operovali. Adamowicz utrpěl vážná poranění srdce.

„Pacient žije. Klíčové budou nejbližší hodiny,“ řekl novinářům lékař Tomasz Stefaniak. Při operaci bylo třeba provést transfuzi krve. Spotřebováno bylo 41 krevních jednotek. Adamowicz utržil rány v oblasti srdce a také v břišní dutině.

Podezřelým z útoku je 27letý Stefan W., který podle informací polského listu na politika zaútočil 15centimetrovým vojenským nožem. Po násilném činu byl zadržen a dnes by si měl vyslechnout obvinění z pokusu o vraždu, uvedla Gazeta Wyborcza. 

Podle deníku jedna z ran přerušila aortu, která přivádí krev do srdce. Pacient musel být podle neoficiálních informací během operace resuscitován, stejně jako předtím ještě na místě činu.

Třiapadesátiletý starosta hovořil na pódiu při tradiční polské dobročinné akci, když na scénu v neděli okolo 20:00 SEČ vběhl muž, který jej pobodal. Televizní stanice TVN24 uvedla, že muž z pódia vykřikoval cosi o tom, že byl během vlády nyní opoziční Občanské platformy (PO) neprávem uvězněn. Adamowicz byl dříve členem této strany.

Útok na gdaňského starostu ihned odsoudili zástupci vlády včetně premiéra Mateusze Morawieckého a prezidenta Andrzeje Dudy, ale také bývalý polský premiér a nynější předseda Evropské rady Donald Tusk.

Adamowicz je starostou Gdaňsku od roku 1998, už pošesté byl do této funkce zvolen loni v listopadu. V 80. letech byl součástí protikomunistického odborového svazu Solidarita, který v přístavním městě vznikl. Je považován za liberála, podporuje například boj za práva sexuálních menšin a loni se zastal i místní židovské komunity poté, co na gdaňskou synagogu zaútočili vandalové.

Na dnešek jsou plánována shromáždění proti násilí v několika polských městech, mimo jiné v Gdaňsku, Toruni, Krakově, Katovicích nebo Štětíně. (ČTK)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Petruška Šustrová: Stop nenávisti 16.1.2019
    Polsko zahalil smutek. V neděli těsně před osmou večer při hudební benefiční akci v Gdaňsku vpadl na pódium sedmadvacetiletý Stefan W. a pobodal dlouholetého primátora města Pawła Adamowicze. Ten v pondělí po poledni zemřel. Pawel Adamowicz byl starostou Gdaňsku od roku 1998, pošesté byl do této funkce zvolen loni v listopadu. V 80. letech byl […]
    Jaromír Piskoř
  • R.I.P. 15.1.2019
    Starosta severopolského přístavního města Gdaňsku Pawel Adamowicz podlehl následkům útoku mladého Poláka, při kterém politik utrpěl vážná poranění srdce. „Nemohli jsme vyhrát,“ prohlásil ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski. Mladý Polák podezřelý z vraždy si nedávno odpykal trest vězení za přepadení několika bank. Během pobytu za mřížemi se u něj objevily psychické problémy a soudní psychiatr mu […]
    Jaromír Piskoř
  • Stav Pawla Adamowicze je velmi vážný 14.1.2019
    Zranění, která utrpěl v neděli večer starosta polského Gdaňsku Pawla Adamowicze na charitativní akci, jsou velmi vážná. Novinářům to podle deníku Gazeta Wyborcza potvrdil jeden z lékařů, kteří po dobu pěti hodin místního politika operovali. Adamowicz utrpěl vážná poranění srdce. „Pacient žije. Klíčové budou nejbližší hodiny,“ řekl novinářům lékař Tomasz Stefaniak. Při operaci bylo třeba […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality