Connect with us
Reklama



Aktuality

Cenzurou k popularitě

Publikoval před

Známý polský youtuber Stefan Tompson ve svém krátkém filmu popsal trefně pocity své generace a mnoha Poláků na polsko-izraelský spor. You Tube jej zprvu zablokoval, protože ono video „mělo obsahovat části urážlivé pro některé diváky“. Tím mu pochopitelně tým You Tube dodal ještě větší důležitosti a film byl umístěn a částečně pro onu blokaci, zhlédnut na mnoha webových stránkách a jiných sociálních sítích, které s jemnou propagandou problém neměly. Po několika dnech plných oprávněné kritiky a „opětovném prozkoumání filmu“ cenzurní zápal týmu You Tube ochabl a odblokoval jej i pro Českou republiku. (Příběh rodiny Ulmových, o kterých je ve filmu zmínka viz níže)

 

Příběh rodiny Ulmových, o které hovoří Stefan Tompson

Čtyřiadvacátého března 1944 ještě před úsvitem přišli k domu Józefa a Wiktorie němečtí četníci – velitel stanice v Łańcutu poručík Eilert Dieken, dále Joseph Kokott, Michael Dziewulski a Erich Wilde. Na pomoc si vzali čtyři „tmavomodré“, mezi nimiž byl – Włodzimierz Leś. Němci vstoupili do chalupy, na jejíž půdě objevili a okamžitě zastřelili všechny Židy. Poté se rozhodli vypořádat s pány domu. Jeden ze svědků, které si Němci schválně pozvali, aby každý viděl, co čeká Poláky v případě ukrývání Židů, vypověděl, že Józefa a Wiktorii vyvedli ven a zastřelili je před prahem rodného domu. „Během střelby byl na místě popravy slyšet strašný křik – děti volaly své rodiče, kteří už byli zastřelení. Byl na to všecko otřesný pohled,“ řekl svědek. V září 1944 odsoudila polská podzemní armáda Armia Krajowa k trestu smrti „tmavomodrého“ policistu Leśa – zastřelili ho v Łańcutu.* Příběh má i svůj český aspekt Joseph Kokott – pocházející ze Sudet občan Československa, který se po Mnichovu „rozpomněl“ na své německé kořeny, se po válce vrátil domů a až do roku 1957 bydlel v Praze. Tehdy byl uvězněn a vydán do Polska, kde zemřel ve vězení. Naopak Eilert Dieken, velitel zásahu, dožil v klidu jako vážený občan Esens v Západním Německu.

(* Orgány polského podzemního státu zaujímaly k pronásledování Židů jednoznačné odmítavé stanovisko (mise Jana Karského), odsuzovalo „šmalcovníky“, kteří se přiživovali na židovském neštěstí či udávali, k trestu smrti a v rámci možnosti organizovaly pomoc pronásledovaným Židům (Žegota).

Józef Ulma před válkou vychodil zemědělskou školu, stal se propagátorem sadařství, zařídil si školku ovocných stromů, začal pěstovat moruše a chovat bource morušového. Mimo to vedl knihovnu Spolku katolické mládeže a vášnivě se věnoval fotografování. Nepochybně se tak lišil od zbytku obyvatel té velké, více než čtyřtisícové vesnice. Ve vsi bydlelo před válkou také 120 Židů, převážně obchodníků, ale i rolníků, které v roce 1942 potkal krutý osud obětí holocaustu. Několik desítek z nich bylo zabito přímo na místě.

Udavači si bohužel přišli na své, přesto se však jenom v Markowé šťastně dočkalo konce války ještě minimálně 17 Židů i se svými polskými zachránci. Józef a Julia Barovi společně s dcerkou Janinou více než dva roky ukrývali pětičlennou rodinu Riesebachových. Antoni a Dorota Szylarovi, kteří měli sami 5 dětí, zase zachránili sedmičlennou rodinu Weltzů. U Jana a Weroniky Przybylakových přežil Jakub Einhorn a u Heleny a Jana Cwynarových Abraham Segal.

Józef a Wiktorie Ulmowi byli vyznamenáni čestným diplomem a uznáním v Izraeli. V roce 2004 arcibiskup Józef Michalik při vysvěcení pomníku zavražděným pronesl tato slova: „Mučedník je svědek a svědectví má různé podoby.“ Začínají snahy o jejich blahořečení.

Kolem roku 2010 Mateusz Szpytma, historik a místní rodák, začíná usilovat o zřízení muzea rodiny Ulmů. Jak sám říká, vedly ho k tomu dvě shody náhod: první byla skutečnost, že Němci oproti svým běžným zvyklostem dům nespálili. Přežil a v něm i rodinný fotografický archív. Józef Ulma měl totiž na tehdejšího rolníka podivnou zálibu. Byl vášnivý fotograf. Díky němu nejsou Ulmovi jen jména ve výčtu obětí války, ale živí lidé…

Starosta vsi Teofil Kielar, který na rozkaz Němců zajistil několik mužů, aby oběti pohřbili, se ptal velitele, proč zavraždili i děti. Dieken mu na to odpověděl: „Aby s nimi obec neměla žádné starosti.“ Poté se Němci dali do rabování. Jakmile si Kokott povšiml, že má mrtvá Gouda Goldmanová na hrudi pověšenou krabičku s cennostmi, prohlásil – „Zrovna tohle se mi hodí,“ a krabičku si schoval do kapsy. Poté co oběti zakopali, nechal shromáždit všechny Poláky a varoval je: „Nikdo se nesmí dovědět, kolik lidí jsme zastřelili – víte to jenom vy a já!“

Rodina Ulmových navzdory udání hrozícímu ze strany vystrašených místních u sebe ukryla a živila až osm Židů. V domku Ulmových se schovávali jejich sousedé – Gouda a Layka Goldmanovi s malou dcerkou a také obchodník s dobytkem Szall se svými syny. Szallovým už předtím pomáhal v Łańcutu tzv. „tmavomodrý policista“ („tmavomodří“ – komunální policie, kterou Němci povolili ponechat v obcích Generálního gouvernementu) Włodzimierz Leś. Po určité době jim však pomáhat přestal, ponechal si však část jejich majetku, které se oni, ačkoli již byli u Ulmových, chtěli domoci zpět. Dokonce se pokoušeli přivlastnit si na oplátku něco z Leśova majetku. To se jim však pravděpodobně stalo osudným.

Vrazi se chvíli rozhodovali, co učiní s dětmi, ale Dieken rozkázal, že musí zahynout i ony. Tři nebo čtyři z dětí zastřelil osobně Joseph Kokott (nota bene původem z českých Sudet), a na svědky přitom polsky křičel: „Jen se podívejte, jak zdechne každá polská svině, která bude ukrývat Židy.“ Zahynuli tak Stanislava, Bára, Vládík, Franta, Tonda, Maruška a sedmé – ještě nenarozené – dítě v těle matky. Když místní sedláci tajně v noci kopali hrob, aby v rakvích pochovali zavražděné, jeden si povšiml následujícího: „Když jsme do rakve kladli tělo Wiktorie Ulmové, zjistil jsem, že byla těhotná. Domnívám se tak proto, že na rodidlech zemřelé bylo vidět hlavičku a část těla dítěte.“ Nepočítaje toto nenarozené bylo nejstaršímu dítěti 8 let,nejmladšímu 1,5. Celkem tak zemřelo 17 lidí.

Zdroj : MODERNÍ DĚJINY.CZ – Pasáže jsou vybrány z textu Macieje Rosalaka Sousedé: příběh rodiny Ulmových, který připravil ve spolupráci s Maciejem Ruczajem a Polským institutem v Praze.

 

 

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Rychlíkem z Čech k Baltu

Publikoval před

České dráhy se dohodly s polským dopravcem PKP Intercity na prodloužení sezónního rychlíku Wydmy z Katovic na poloostrov Hel v Baltském moři až do Bohumína. Od 22. června tak bude přímé spojení z českého území k polskému baltskému pobřeží a do tamějších letovisek.

Pro tuzemské cestující by mělo jít o jednu z nejlevnějších k možností, jak se dostat k Baltu: Včasná jízdenka Polsko z Ostravy až na poloostrov Hel vyjde na 624 kč, z jiných českých měst bude mírně dražší.

Českým turistům se tak usnadní cesta do oblasti Sopot, Gdyně, Helu a dalších letovisek. Rychlík Wydmy bude v provozu každý den od 22. června do 1. září. Zařazeny v něm budou běžné rychlíkové vagóny 2. třídy (B) a polské lůžkové vozy. Z Bohumína bude odjíždět večer ve 20:12 hod. a ráno bude projíždět například Gdaňsk, Sopoty, Gdyni a jízdu ukončí v letoviscích Leba a Hel. Opačným směrem bude odjíždět z baltského pobřeží ve večerních hodinách a do Bohumína přijede dopoledne v 9:58 hod.

Podle mluvčího Českých drah Petra Štáhlavského je možné pro cestu z Česka k polskému Baltu využít i EC Sobiesky z Vídně až do Gdyně, který jede přes den.

Autor: Jan Sůra, zdopravy.cz

 

 

Pokračovat ve čtení

Aktuality

Poláci za své zdraví zaplatili loni českým zdravotníkům 200 miliónů korun

Publikoval před

Polský Národní fond zdraví, který je v polském zdravotním systému odpovědný za platby ze systému zdravotního pojištění, se pochlubil, že v minulém roce zaplatil za úkony v zahraničí (v rámci přeshraniční směrnice) za 31 166 úkonů částku v celkové výši přes 36 milionů zlotých (cca 222 mil. Kč).

Také uvedl, že v roce 2017 se náhrady nákladů hrazených fondem týkaly úkonů poskytnutých ve 14 členských státech EU. Ovšem 88,95 % jejich počtu a 89,92 % finančních prostředků z NFZ se týkala léčby Poláků v České republice – uvádí money.pl

Pokračovat ve čtení

Aktuality

Lech Poznaň – Legia Varšava kontumačně 0:3

Publikoval před

Už před zápasem Lech Poznaň – Legia Varšava byla atmosféra napjatá, naštvaní fanoušci Lecha to ukázali na začátku zápasu při choreo „Hřbitovní atmosféra – sériově pohřbené sny“ doplněné o výsledky zápasů ve finále polské Ekstraklasy, ve které po základní části skončil Lech Poznaň na prvním místě a poté promarnil několik utkání. 

Legie musela v Poznani vyhrát, v případě prohry by čekala na výsledek zápasu Jagellonie Bialystok. Hráči Legie se tak od začátku snažili kontrolovat hru, aktivně jim v tom pomáhala obrana Lecha, po hrubé chybě Vujadinoviče dává první gól Legie Domagoj Antolič. Lechiti se nevzdávají, snaží se udržet tempo a dát vyrovnávací gól, na hřišti to začíná jiskřit, ale Jevtič a Gytkjaer jsou nepřesní. Dalších patnáct minut se snaží hráči Lecha dobýt branku Malarza, marně. Ve 40 minutě přišla velká chvíle pro slovenského brankáře Lecha, Matúš Putnocký brání nejdříve hlavou ve velkém vápně a po rychlém návratu mezi tyče i střelu Szymanskiego.

Výsledek v poločase 0:1 pro Legii a fanoušci netrpělivě čekají, zda hráči Lecha nedovolí Legii slavit titul v Poznani. Od začátku druhé půlky je aktivnější Jevtič a Janický, ale ani jeden z nich se nedokáže prosadit, v 66 minutě Gytkjaer jde sám proti Malarzovi, pálí vedle. Přichází 69 minuta a na 2:0 pro Legii dává Michal Kucharczyk, v 71 minutě střídá Radoviče Adam Hloušek, ten se na hřišti dlouho neohřeje, poznaňský kotel chová transparenty a vyvěšuje jediný – máme k…a dost.

V 77 minutě na hřiště začínají létat první dýmovnice, sudí Stefański odvolává hráče ze hřiště a přerušuje zápas. V kotli Lecha to začíná houstnout, pár jedincům se podaří přes vyraženou bránu dostat na trávník, policie začíná akci… .

Rozhodčí Stefanski ukončuje zápas a všem je jasné, že Legia Varšava získává do sbírky double – po Polském poháru i Mistra Ekstraklasy. Večerní mimořádné sezení Ligové komise potvrzuje kontumaci 3:0 ve prospěch Legie a ta se tak stává oficiálně Mistrem polské Ekstraklasy, Lech Poznaň končí na třetím místě, což znamená účast v předkole Evropské Ligy, je tu však jedno ale – jaký další trest čeká Lech Poznaň na úrovni Ekstraklasy nebo UEFA.

Polský Sport CZ

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Lech Poznaň – Legia Varšava kontumačně 0:3 23.5.2018
    Už před zápasem Lech Poznaň – Legia Varšava byla atmosféra napjatá, naštvaní fanoušci Lecha to ukázali na začátku zápasu při choreo „Hřbitovní atmosféra – sériově pohřbené sny“ doplněné o výsledky zápasů ve finále polské Ekstraklasy, ve které po základní části skončil Lech Poznaň na prvním místě a poté promarnil několik utkání.  Legie musela v Poznani […]
    Jaromír Piskoř
  • Využití LNG terminálu ve Svinoústí dosahuje 60 % kapacity, nejvíce v Evropě 23.5.2018
    Polský terminál ve Svinoústí dosahuje podle slov svého ředitele nejvyššího využití mezi evropskými terminály pro dovoz LNG. Z loňských cca 35 % vzrostlo využití terminálu na současných cca 60 % kapacity, přičemž za celý letošní rok je očekáváno využití kolem 65 %. Nárůst dovozu LNG se v dalších letech očekává hlavně z Kataru a USA. […]
    Jaromír Piskoř
  • Orlen kupuje zbytek Unipetrolu 23.5.2018
    Polská rafinerská společnost PKN Orlen hodlá od menšinových akcionářů koupit zbývajících 5,97 procenta akcií českého petrochemického holdingu Unipetrol. Firma uvedla, že za každou akcii nabídne 380 Kč, tedy stejnou částku jako při předchozím odkupu. Cílem je podle firmy stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy. Nákup akcií schválila dozorčí rada PKN, transakce ale ještě musí získat […]
    Jaromír Piskoř