Connect with us
Reklama




Aktuality

Polská levice vytvořila Lewici

Published

on

„Redakční kolegové a kolegyně, kterým bije srdce na levé straně si při sledování televize potají vzrušeně utírali slzy. Kdo by před dvěma lety uvěřil, že Biedroń, Zandberg a Czarzasty ohlásí společnou levicovou koalici.“ napsala Wyborcza o pocitech vlastních redaktorů. Spojení polské politické levice, tedy postkomunistické SLD, marxistické Razem a Wiosny není překvapivé. Biedrońova Wiosna směrovala nekompromisně pod volební práh, pod kterým se SLD a Razem ocitly už dávno. Společně by se do polského Sejmu ony formace mohly dostat, tedy pokud se dohodnou na rozdělení míst na kandidátkách a rozdělení peněz z případného volebního výsledku.

Pragmaticky ale asi pro jistotu vytvoří volební listy tak, aby se vyhnuli koaličnímu prahu 8 %. Výsledky voleb v roce 2015 totiž poslaly Sjednocenou levici s výsledkem 7,55 % mimo polský parlament. Při předpokládané volební účasti v podzimních volbách v Polsku kolem 60 % by Levice, aby se do Sejmu dostala, musela získat 1,5 milionů hlasů, a to je tak na hraně jejich možností.

Pro vyšší volební úspěch bude Levice chtít uzmout část voličů Občanské platformě, a to se projeví ve volební kampani. Levé křídlo Platformy dnes reprezentuje Barbara Nowacka, která byla v roce 2015 přední představitelkou neúspěšné Sjednocené levice. Za zmínku také stojí, že feministka Nowacka za studií chodila se Zandbergem a bývalí milenci budou spolu už po několikáté soupeřit o polský levicový elektorát. Tentokrát má ale Nowacka jistotu, že se do Sejmu dostane.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Polsko po volbách: Z Práva a spravedlnost se stává umírněná strana

Published

on

Rozdání karet pro nové funkční období dává poslancům PiS mnoho podnětů k přemýšlení. Nepotvrdily se obavy některých komentátorů ohledně posledních svobodných voleb v Polsku a úpadku demokracie. Reformy a vládou nastolený směr voliči akceptují, objevují se ovšem náznaky potřeby jistých změn, především pak stylu jejich prosazování. Obrat v této oblasti je obzvlášť důležitý vzhledem k pestrému složení nového parlamentu. Zdaleka není stejně monotónní a kromě fanatických odpůrců se někteří političtí hráči budou stavět do role racionálních kritiků.

S tím vláda PiS moc zkušeností nemá, protože v uplynulých čtyřech letech žádným takovým oponentům nečelila. Původní plán premiéra Morawieckého pro následující funkční období byl jasný – zopakovat dva roky rychlých a radikálních reforem, nyní především v oblasti justice a médií, následně zpomalit a vykročit k příštím volbám opět s vlídnou tváří.

Tento scénář se ale po ztrátě Senátu rozpadl. Zatíží ho i nová témata a reformní požadavky nových politických soupeřů.A vzhledem k rozšíření Sejmu o krajní levicové a pravicové oponenty se z PiS stává umírněná strana, což je změna, kterou dosavadní revoluční síla musí reflektovat a nějakým způsobem se přizpůsobit.

Autor: Lukáš Skraba, celý text na ceskapozice.lidovky.cz

Continue Reading

Aktuality

Poláci nám často ukázali, jak se má bránit svoboda. Vzpomínka tehdejšího studenta na festival Wroclaw 89

Published

on

Dva týdny před pádem režimu v Československu se v polské Vratislavi sešly tisíce odpůrců komunismu na festivalu nezávislé kultury. Zorganizovala ho polská opozice. Jak se to tehdy podařilo navzdory policii a proč je o festivalu dobré mluvit i po 30. letech o tom je pořad Ľubomíra Smatany.

Nikdy předtím (ani nikdy potom) se nesešlo na jednom místě tolik odpůrců komunismu z různých zemí jako toho 2. listopadu 1989 v polské Vratislavi.

Polsko-československá solidarita tam zorganizovala Festival nezávislé kultury, na který přijelo kolem pěti tisíc lidi, především z Československa. Další tisíce se na festival nedostaly, protože je zastavila policie na hranicích. Pár dni před sametovou revolucí se totiž nemohlo cestovat svobodně ani do Polska.

Pokoutně za Karlem Krylem
Před univerzitou stojí nakrátko ostříhaný padesátník sportovní postavy a zkoumavě se rozhlíží. Tady někde Luboš Pelikán čekal před 30 lety, aby se dostal na seminář, kde mluvili takové hvězdy jako Roger Scruton a Timothy Garton Ash nebo třeba vydavatelé exilové literatury Pavel Tigrid či Jiří Pelikán.

„Tenkrát se vážně bavili o tom, že s komunisty se bude muset udělat stejný proces jako v Norimberku s nacisty.“ říká Luboš Pelikán tehdy student Pedagogické fakulty v Plzni. Sám žádné disidenty osobně neznal, jenom mu vadili komunisté a chtěl se podívat na akci, o které slyšel z vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa.

„Hlavně nás lákal Karel Kryl. Kvůli němu jsme jeli. Jenže hranice byla neprůjezdná, tak jsme jeli z Plzně přes Boží dar, přes Německo. Úplná šílenost, ale dostali jsme se až do Wroclavi.“

To byl také důvod, proč se tisíce lidí na festival nedostaly. Hudebník Vladimír Merta jel s přáteli přes Náchod. „Vytáhli nás ven, sebrali pozvání do Polska a poslali zpátky. Po deseti hodinách jsme se zase vraceli liduprázdnou krajinou do Prahy.“

Do Vratislavi naopak dorazil třeba Mikoláš Chadima s celou kapelou, z Ostravy Jaromír Nohavica, ze Švédska přijel Jaroslav Hutka a z Nizozemí Vlastimil Třešňák. Nevětší hvězdou byl ale Karel Kryl. Vystoupil na jeviště vyprodaného velkého divadla, kam se namačkalo přes patnáct set lidí. „Dobrý den po dvaceti letech,“ následoval potlesk a Kryl vtipkoval dál. „Mám trému, není snadné hrát poprvé v životě před vlastním publikem.“
Ve Vratislavi byl tenkrát i Jiří Machálek z Plzně. Půjčil si na cestu od táty ruského žigulíka, účel ale raději zatajil. „Pro mě to byl především obrovský nádech svobody. A kdyby nepřišla po dvou týdnech revoluce i nás, tak by dojem z festivalu byl mnohem větší. Ale události doma to totálně přehlušily.“

Jirka Machálek s kamarádem Lubošem Pelikánem napsali na jednu šedivou vratislavskou zeď nápis Jakeši, táhni! A vyfotografovali se u ní s celou partou z Plzně. „Nedávno jsem ty diáky objevil v šuplíku. Vezli jsme to zpátky přes hranici a vůbec nás nenapadlo, že nás můžou prošacovat,“ říká Pelikán.

Poprvé se také před universitou Pelikán seznamuje s hlavním organizátorem festivalu a tehdejším disidentem Mirosławem Jasińskim. „Připravovali jsme festival asi půl roku a nečekali jsme, že přijede tolik lidí. Odhaduji to na pět tisíc.“

Přestože polští disidenti dělali festival na koleně, potřebovali peníze. Prostory jim univerzita a divadlo poskytly zdarma, od švédské nadace Charty 77 dostali 4 000 dolarů a největší část poslala washingtonská Nadace pro rozvoj demokracie, a to 8 500 dolarů.

Podle jejího tehdejšího předsedy Carla Gershmana to prý byly nejlépe investované v její historii. „V podstatě jeden dolar na účastníka. Když přijel Gershman do Vratislavi, tak nevěřil vlastním očím,“ říká i dnes viditelně spokojený Mirosław Jasiński.

Polská pomoc
Tak velké množství lidí se nemělo ve studené podzimní Vratislavi kde ubytovat. Pomohli místní lidé. „Rozebrali si nás lidi ve městě. Taky jsme u někoho bydleli jen tak. Poláci byli úžasní,“ říká Jiří Machálek.

Medaile pro Miloše Jakeše. Pouhé dva dny před 17. listopadem ho ocenil svaz studenstva
V té době panoval v Polsku naprostý nedostatek základního zboží. V obchodech nebyly skoro žádné potraviny, nebyl benzín, chybělo všechno. „Ten rozdíl mezi Československem a Polskem byl do očí bijící,“ říká Petruška Šustrová, která se jako jedna z mála československých disidentů do Vratislavi dostala a to také velkou oklikou letadlem přes Varšavu.

„Poláci neměli jídlo, ale měli svobodu. A dobře to věděli. Několikrát mi říkali, neboj se, i vás brzy komuna padne. Já jsem tomu samozřejmě nevěřila, a když jsem přijela do Prahy a vyprávěla to přátelům, tak si ťukali na hlavu a říkali, že bych už radši neměla nikam jezdit, že mi to nedělá dobře,“ směje se bývalá mluvčí Charty 77 a dnes překladatelka z polštiny Šustrová.

autor: Ľubomír Smatana, celý text na plus.rozhlas.cz

Continue Reading

Aktuality

Tusk se nebude ucházet o křeslo polského prezidenta

Published

on

Bývalý polský premiér a současný předseda Evropské rady Donald Tusk v úterý oznámil, že se nebude příští rok na jaře ucházet o křeslo polského prezidenta. Informují o tom polská média. O Tuskovi se spekulovalo jako o možném protikandidátovi současné hlavy státu Andrzeje Dudy, kterého podporuje vládnoucí národně konzervativní strana Právo a spravedlnost.

Tusk si myslí, že současná polská opozice je schopna prezidentské volby vyhrát. „Ale k tomu je nutné, aby kandidáta nezatěžovalo břemeno těžkých, nepopulárních rozhodnutí (z minulosti), a mě takové břemeno zatěžuje,“ vysvětlil Tusk.

Celý text na irozhlas.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polsko po volbách: Z Práva a spravedlnost se stává umírněná strana 29.11.2019
    Rozdání karet pro nové funkční období dává poslancům PiS mnoho podnětů k přemýšlení. Nepotvrdily se obavy některých komentátorů ohledně posledních svobodných voleb v Polsku a úpadku demokracie. Reformy a vládou nastolený směr voliči akceptují, objevují se ovšem náznaky potřeby jistých změn, především pak stylu jejich prosazování. Obrat v této oblasti je obzvlášť důležitý vzhledem k […]
    Jaromír Piskoř
  • Nákup v Polsku? Na polovic vyjdou vepřové i kondomy 29.11.2019
    Prémiová whisky za tři čtvrtiny, vepřová kotleta, ale třeba i balíček prezervativů za polovic. Za polskými hranicemi je v obchodech řada komodit výrazně levnějších. Za nákupy k severním sousedům jezdí lidé z Jesenicka, vyplatí se to ale i z větší dálky. Nakupovat do Polska míří zejména obyvatelé Jesenicka. Pro ty z odlehlejších částí regionu se […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko má rozhodnout o financování své první jaderné elektrárny v příštím roce 29.11.2019
    Polsko by mělo vyjasnit formu financování své první jaderné elektrárny během příštích několika měsíců. První informace hovoří o společnosti, ve které by 51% podíl držela polská vláda a zbytek zahraniční partner. První jaderné elektrárny by se Polsko mělo dočkat v roce 2033. Do roku 2040 by pak měla země disponovat až 4 GW instalovaného výkonu […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality